Velikonoce

Ocitli jsme se ve zvláštní době, během chvíle se všechno změnilo a může za to nepatrný vir. Vše, co se zdálo neotřesitelné, fungující, zaručené, výhodné… se najednou sesypalo jako domeček z karet. Možná je to příležitost objevit, co je v našem životě důležité, pokládat si otázky, na které jindy nebyl čas. Jsou před námi nejdůležitější křesťanské svátky Velikonoce. A ať už v Boha věříme nebo ne, můžeme zaslechnout o letošních Velikonocích jasné poselství: Má to smysl. Má smysl žít, i když nám nemoc zabrání dělat věci tak, jako dřív. Má smysl začínat znovu. Má smysl odpouštět a usilovat o dobré vztahy, i když to vypadá, že o to druhá strana nestojí. Má smysl usilovat o pravdu a o obyčejnou lidskou slušnost.

Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějším svátkem, protože byl ukřižován Ježíš Kristus. Proč je to tak zásadní?
I když prožíváme těžké období, můžeme kolem sebe pozorovat velkou vlnu solidarity a vzájemné pomoci. V lidech se začíná projevovat to dobré, co nám do srdcí dal Bůh (lásku máme skutečně od Boha). Každý se však setkal i s tím, že v lidských srdcích je i zlo, hřích (nejvíce nás vyděsí, když si uvědomíme, jak zlí a sobečtí dokážeme být my sami). A právě hříchy – všechno špatné, co v nás je, na sebe vzal Ježíš Kristus.  Žádný člověk si odpuštění nedokáže vysloužit vlastními silami.  Ani meditací, ani šamanskými rituály, ani dobrými skutky (i když dobré skutky jsou samozřejmě skvělé). A protože vykoupení „všech hříchů“ není jen tak, muselo být zaplaceno tím nejcennějším, co na tomto světě bylo – životem Ježíše Krista, božího syna.

A opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých?

To je jedno ze základních vyznání křesťanské víry. Očití svědkové dosvědčují, že se ze vzkříšeným Kristem setkali. Učedníci, kteří byli nejdříve ustrašení a ze strachu o život zapírali, že mají s Kristem něco společného byli nakonec ochotni právě pro toto vyznání položit svůj život. A v neposlední řadě je to i zkušenost současných křesťanů po celém světě, že Kristus je živý a přináší proměnu do jejich životů.

Navíc bez toho celé křesťanství postrádá smysl. Vstal z mrtvých a porazil smrt – důsledek hříchu. Svou smrtí a vzkříšením za nás Kristus „srovnal účet“ a otevřel cestu k Bohu. Tato pozvánka platí pro každého z nás. Je to tak snadné, a přesto nejtěžší a nejzásadnější věc v našich životech.

Jak nám Ježíš Kristus může pomoci proti koronaviru?

Jak bylo řečeno v úvodu, vše na čem si zakládáme, co milujeme, můžeme během chvilky ztratit. Je to strašné pomyšlení, ale je to realita. Ježíš nám dává jistotu o kterou se můžeme opřít právě ve chvílích, kdy všechno ostatní selhává. Dává naději, spásu a sílu, prožít svůj život správně a beze strachu.

Jeho vzkříšení znamená, že je živý i dnes a můžeme Ho požádat o pomoc. Tedy pokud k tomu sebereme odvahu.

Pokud vás toto téma nějak zasáhlo nebo nesouhlasíte, napište mi

Karel Fáber, kazatel Církve bratrské